› nova › Clive Barker

Clive Barker

	Clive Barker (nar. 5. října 1952), rodák z Liverpoolu, dramatik, režisér, výtvarník a spisovatel, který doslova vtrhl do literárního světa šesti svazky Knih krve, jež z něj napřed v Británii a vzápětí ve Spojených státech udělaly hororovou hvězdu. K tomu do značné míry napomohlo dnes už klasické prohlášení Stephena Kinga: „Viděl jsem budoucnost hororu, jmenuje se Clive Barker.“ Než se stal onou budoucností hororu, byl Barker aktivní v divadelním světě, a to coby autor i režisér her, v nichž probleskovala jeho fascinace vším temným a dekadentním, ostatně už jen názvy jako Frankenstein in Love (Zamilovaný Frankenstein) nebo The History of the Devil (Dějiny ďábla) mluví za vše. Divadelní období končí s vydáním Knih krve v letech 1984-5. Ty napřed vyšly jen jako paperbacky v nakladatelství Sphere a jejich první vydání jsou dnes vyhledávanými sběratelskými kousky. V českém překladu se začaly objevovat v roce 1994 První Knihou krve (Laser; překlad Ivar Tichý, ilustrace Juraj Maxon), o tři roky později vyšla Druhá Kniha krve (Laser; překlad Ivar Tichý, ilustrace Juraj Maxon), v roce 2001 následovala Třetí Kniha krve (opět Laser; překlad Ivar Tichý, ilustrace Juraj Maxon) a sérii laserovských vázaných vydání uzavřela v roce 2005 Čtvrtá Kniha krve (Laser; překlad Milan Žáček, ilustrace Juraj Maxon). Všechny Knihy krve poté vyšly v letech 2008 a 2009 v nakladatelství Beta ve dvou paperbackových omnibusech vždy po třech dílech. V roce 1985 vychází v originále první Barkerův román, faustovský epos The Damnation Game (česky jako Věčně zatracení, Mustang, 1995, překlad Lenka Sedláčková, a Beta, 2009, překlad Adéla Bartlová). V roce 1986 Barker přispívá do antologie Night Visions 3, sestavenou G. R. R. Martinem, novelou „The Hellbound Heart“ (č. jako Hellraiser, Mustang, 1996, překlad Pavel Dufek; 2. české vydání Carcosa, 2021, překlad Milan Žáček), která zaměřením a určitým splatterpunkovým nábojem, byť už ne rozsahem, jako by náležela k textům z Knih krve. V českém vydání Hellraisera doplňuje povídka „Věk touhy“ (překlad Iva Harrisová, která o devět let později vychází ve Čtvrté Knize krve, z níž byla vyňata). Po výše zmíněných ryzích hororech Barker v roce 1987 vydává rozsáhlý román Weaveworld (č. jako Utkaný svět, Laser, 2004, překlad Milan Žáček), který se částečně odehrává v autorově rodném Liverpoolu a mísí horor s temnou fantasy ze sekundárních světů. Cabal: The Nighbreed z roku 1988 (č. jako Cabal, Mustang, 1995, překlad Karel Matásek, a jako Noční rasa, Laser, 2012, překlad Milan Žáček) je román o Midianu, místě netvorů, ztraceném kdesi v pustinách Kanady. O rok později, stále v onom Barkerově velice plodném období, vychází temná fantasy The Great and Secret Show (č. jako Velké a tajné show, Mustang, 1997, překlad Lenka Sedláčková, a And Classic, 2006, překlad Martina Švejdarová), následovaná v roce 1994 románem Everville (č. pod stejným názvem vydal Mustang, 1997, překlad Lenka Sedláčková, a And Classic, 2006, překlad Martina Švejdarová), v němž hraje výraznou roli detektiv Harry D’Amour, známý mj. i z povídky „Poslední iluze“ v Šesté Knize krve). U této série, zvané Knihy Umění, se spekuluje, že by měl někdy následovat i třetí díl. Barkerovým nejrozsáhlejším samostatným románem je Imajica z roku 1991 (č. jako Imagika, ve dvou svazcích, Mustang, 1995, překlad Miluš Kotišová, a v jednom svazku jako Imajika, And Classic, 2007, překlad Ivana Drábková). Dětem je určený Barkerem samým bohatě ilustrovaný román The Thief of Always (1992, č. jako Zloděj duší, Mustang, 1996, překlad Milena Turbová). V podobném duchu, ilustrovaný a dospívajícím čtenářům určený, je rozsáhlý projekt Abarat , který má zatím tři díly (2002, 2004, 2011), ale další dva Barker ještě plánuje vydat (č. jako Abarat, BB art, 2004, překlad Adéla Bartlová; Abarat – Magické dny, krvavé noci, BB art, 2005, překlad Adéla Bartlová; Abarat – Absolutní půlnoc, BB art, 2012, překlad Adéla Bartlová). Sacrament z roku 1995 (č. jako Mysterium, Neokortex, 1998, překlad Jiří Dejl) je mysteriózní román o vyrovnání se s minulostí. Ani další rozsáhlý román Galilee (1998, č. jako Galilea, And Classic, 2005, překlad Ivana Drábková) není horor, jaké autor psával o více než deset let dříve. V tomto případě jde o moderní fantastický román s erotickými prvky. Velice temnou stranu Hollywoodu zkoumá Coldheart Canyon (2001, česky vydal And Classic, 2006, překlad Ivana Drábková). O boji Dobra se Zlem pojednává poměrně krátký román Mister B. Gone (2007, č. Pane B., zmizte, And Classic, 2008, překlad Ivana Drábková). V roce 2009 vyšla v limitovaném vydání Barkerova fantasy juvenilie Mr. Maximillian Bacchus and His Travelling Circus, která patří k nemnohým dílům tohoto autora, jež dosud nebyly přeloženy do češtiny. V roce 2015, po delší odmlce, spatřil světlo světa román The Scarlet Gospels, který propojuje mytologii cenobitů, Pinheada/Pekelného kněze z Hellraisera s postavou detektiva Harryho D’Amoura. Spojnicí mezi Hellraiserem a The Scarlet Gospels je novela „Hellraiser: The Toll“, kterou podle námětu Clivea Barkera (a s jeho ilustracemi) napsal Mark Alan Miller. I toto dílo vyšlo pouze v limitovaném vydání. Vedle románů píše Clive Barker i povídky, velká většina jich samozřejmě vyšla v Knihách krve, z těch pozdějších se v češtině objevily tři: „Coming to Grief“ ze slavné antologie Prime Evil (1988, č. jako „Smutek“, v The best horror: povídky 4, And Classic, 1995), „The Departed“ známá také jako „Hermione and the Moon“ z New York Times (1992, č. jako „Hermiona a měsíc“, v To nejlepší z hororu a fantasy VI, Abr, 1997) a „Pidgin and Theresa“ (1993, č. jako „Pidžin a Theresa“, v Osvícení v temnotě, Carcosa, 2018). Do češtiny dosud nepřeloženou sbírkou 32 povídek je Tonight, Again z roku 2015. Na základě Barkerovy tvorby vzniklo několik filmů; známý je především Rawhead Rex (1986, podle povídky „Král Syrohlav“, režie George Pavlou), Hellraiser (1987, režie Clive Barker, a celá řada pokračování, přičemž jen na několika z nich se Clive Barker přímo podílel), Nightbreed (1990, Plod noci, režie Clive Barker), Candyman (1992, podle povídky „Zapovězené“, režie Bernard Rose, + tři pokračování z let 1995, 1999 a 2021), Lord of Illusions (1995, podle povídky „Pán iluzí“, režie Clive Barker), The Midnight Meat Train (2008, podle povídky „Půlnoční vlak smrti“, režie Ryuhei Kitamura), Dread (2009, podle povídky „Strach“, režie Anthony DiBlasi), Book of Blood (2009, podle povídek „Mrtví mají své dálnice“ a „Na Jerusalem Street“, režie John Harrison). Na motivy první a poslední povídky z Knih krve vznikl pro streamovací platformu Hulu i film Books of Blood (2020, režie Brannon Braga). Podle dvou Barkerových povídek byly natočeny i dva díly televizního seriálu Masters of Horror, jsou to „Haeckel’s Tale“ a „Valerie on the Stairs“ (2006). V současnosti vzniká několik projektů na motivy Hellraisera. Barkerova tvorba rovněž pronikla do světa počítačových her, vzpomeňme jen Undying nebo Jericho, Barker navrhl sérii akčních figurek Tortured Souls a Infernal Parade (k oběma v letech 2015 a 2017 vydal delší povídku), napsal scénáře k několika komiksovým dílům i sériím a už dlouho vychází komiksové sešity rozvíjející svět Hellraisera. Jeho autorizovaná biografie z pera Douglase E. Wintera nese název Clive Barker: The Dark Fantastic (2002). Eseje o jeho díle shrnula Sorcha Ní Fhlainn v knize pod názvem Clive Barker: Dark Imaginer (2017). Jak je vidět, Clive Barker patří k nejplodnějším, nejoriginálnějším a nejvlivnějším autorům fantastiky druhé poloviny 20. století i prvních dekád století jednadvacátého a my jsme velice rádi, že jeho dílo můžeme po určité pauze opět nabídnout českým čtenářům. Věříme také, že on sám, již na prahu sedmdesátky, bude dál tvořit, protože jak sám uvádí, plány má ještě veliké.

Clive Barker (nar. 5. října 1952), rodák z Liverpoolu, dramatik, režisér, výtvarník a spisovatel, který doslova vtrhl do literárního světa šesti svazky Knih krve, jež z něj napřed v Británii a vzápětí ve Spojených státech udělaly hororovou hvězdu. K tomu do značné míry napomohlo dnes už klasické prohlášení Stephena Kinga: „Viděl jsem budoucnost hororu, jmenuje se Clive Barker.“

Než se stal onou budoucností hororu, byl Barker aktivní v divadelním světě, a to coby autor i režisér her, v nichž probleskovala jeho fascinace vším temným a dekadentním, ostatně už jen názvy jako Frankenstein in Love (Zamilovaný Frankenstein) nebo The History of the Devil (Dějiny ďábla) mluví za vše.

Divadelní období končí s vydáním Knih krve v letech 1984-5. Ty napřed vyšly jen jako paperbacky v nakladatelství Sphere a jejich první vydání jsou dnes vyhledávanými sběratelskými kousky. V českém překladu se začaly objevovat v roce 1994 První Knihou krve (Laser; překlad Ivar Tichý, ilustrace Juraj Maxon), o tři roky později vyšla Druhá Kniha krve (Laser; překlad Ivar Tichý, ilustrace Juraj Maxon), v roce 2001 následovala Třetí Kniha krve (opět Laser; překlad Ivar Tichý, ilustrace Juraj Maxon) a sérii laserovských vázaných vydání uzavřela v roce 2005 Čtvrtá Kniha krve (Laser; překlad Milan Žáček, ilustrace Juraj Maxon). Všechny Knihy krve poté vyšly v letech 2008 a 2009 v nakladatelství Beta ve dvou paperbackových omnibusech vždy po třech dílech.

V roce 1985 vychází v originále první Barkerův román, faustovský epos The Damnation Game (česky jako Věčně zatracení, Mustang, 1995, překlad Lenka Sedláčková, a Beta, 2009, překlad Adéla Bartlová).

V roce 1986 Barker přispívá do antologie Night Visions 3, sestavenou G. R. R. Martinem, novelou „The Hellbound Heart“ (č. jako Hellraiser, Mustang, 1996, překlad Pavel Dufek; 2. české vydání Carcosa, 2021, překlad Milan Žáček), která zaměřením a určitým splatterpunkovým nábojem, byť už ne rozsahem, jako by náležela k textům z Knih krve. V českém vydání Hellraisera doplňuje povídka „Věk touhy“ (překlad Iva Harrisová, která o devět let později vychází ve Čtvrté Knize krve, z níž byla vyňata).

Po výše zmíněných ryzích hororech Barker v roce 1987 vydává rozsáhlý román Weaveworld (č. jako Utkaný svět, Laser, 2004, překlad Milan Žáček), který se částečně odehrává v autorově rodném Liverpoolu a mísí horor s temnou fantasy ze sekundárních světů.

Cabal: The Nighbreed z roku 1988 (č. jako Cabal, Mustang, 1995, překlad Karel Matásek, a jako Noční rasa, Laser, 2012, překlad Milan Žáček) je román o Midianu, místě netvorů, ztraceném kdesi v pustinách Kanady.

O rok později, stále v onom Barkerově velice plodném období, vychází temná fantasy The Great and Secret Show (č. jako Velké a tajné show, Mustang, 1997, překlad Lenka Sedláčková, a And Classic, 2006, překlad Martina Švejdarová), následovaná v roce 1994 románem Everville (č. pod stejným názvem vydal Mustang, 1997, překlad Lenka Sedláčková, a And Classic, 2006, překlad Martina Švejdarová), v němž hraje výraznou roli detektiv Harry D’Amour, známý mj. i z povídky „Poslední iluze“ v Šesté Knize krve). U této série, zvané Knihy Umění, se spekuluje, že by měl někdy následovat i třetí díl.

Barkerovým nejrozsáhlejším samostatným románem je Imajica z roku 1991 (č. jako Imagika, ve dvou svazcích, Mustang, 1995, překlad Miluš Kotišová, a v jednom svazku jako Imajika, And Classic, 2007, překlad Ivana Drábková).

Dětem je určený Barkerem samým bohatě ilustrovaný román The Thief of Always (1992, č. jako Zloděj duší, Mustang, 1996, překlad Milena Turbová). V podobném duchu, ilustrovaný a dospívajícím čtenářům určený, je rozsáhlý projekt Abarat , který má zatím tři díly (2002, 2004, 2011), ale další dva Barker ještě plánuje vydat (č. jako Abarat, BB art, 2004, překlad Adéla Bartlová; Abarat – Magické dny, krvavé noci, BB art, 2005, překlad Adéla Bartlová; Abarat – Absolutní půlnoc, BB art, 2012, překlad Adéla Bartlová).

Sacrament z roku 1995 (č. jako Mysterium, Neokortex, 1998, překlad Jiří Dejl) je mysteriózní román o vyrovnání se s minulostí.

Ani další rozsáhlý román Galilee (1998, č. jako Galilea, And Classic, 2005, překlad Ivana Drábková) není horor, jaké autor psával o více než deset let dříve. V tomto případě jde o moderní fantastický román s erotickými prvky. Velice temnou stranu Hollywoodu zkoumá Coldheart Canyon (2001, česky vydal And Classic, 2006, překlad Ivana Drábková).

O boji Dobra se Zlem pojednává poměrně krátký román Mister B. Gone (2007, č. Pane B., zmizte, And Classic, 2008, překlad Ivana Drábková).

V roce 2009 vyšla v limitovaném vydání Barkerova fantasy juvenilie Mr. Maximillian Bacchus and His Travelling Circus, která patří k nemnohým dílům tohoto autora, jež dosud nebyly přeloženy do češtiny.

V roce 2015, po delší odmlce, spatřil světlo světa román The Scarlet Gospels, který propojuje mytologii cenobitů, Pinheada/Pekelného kněze z Hellraisera s postavou detektiva Harryho D’Amoura. Spojnicí mezi Hellraiserem a The Scarlet Gospels je novela „Hellraiser: The Toll“, kterou podle námětu Clivea Barkera (a s jeho ilustracemi) napsal Mark Alan Miller. I toto dílo vyšlo pouze v limitovaném vydání.

Vedle románů píše Clive Barker i povídky, velká většina jich samozřejmě vyšla v Knihách krve, z těch pozdějších se v češtině objevily tři: „Coming to Grief“ ze slavné antologie Prime Evil (1988, č. jako „Smutek“, v The best horror: povídky 4, And Classic, 1995), „The Departed“ známá také jako „Hermione and the Moon“ z New York Times (1992, č. jako „Hermiona a měsíc“, v To nejlepší z hororu a fantasy VI, Abr, 1997) a „Pidgin and Theresa“ (1993, č. jako „Pidžin a Theresa“, v Osvícení v temnotě, Carcosa, 2018). Do češtiny dosud nepřeloženou sbírkou 32 povídek je Tonight, Again z roku 2015.

Na základě Barkerovy tvorby vzniklo několik filmů; známý je především Rawhead Rex (1986, podle povídky „Král Syrohlav“, režie George Pavlou), Hellraiser (1987, režie Clive Barker, a celá řada pokračování, přičemž jen na několika z nich se Clive Barker přímo podílel), Nightbreed (1990, Plod noci, režie Clive Barker), Candyman (1992, podle povídky „Zapovězené“, režie Bernard Rose, + tři pokračování z let 1995, 1999 a 2021), Lord of Illusions (1995, podle povídky „Pán iluzí“, režie Clive Barker), The Midnight Meat Train (2008, podle povídky „Půlnoční vlak smrti“, režie Ryuhei Kitamura), Dread (2009, podle povídky „Strach“, režie Anthony DiBlasi), Book of Blood (2009, podle povídek „Mrtví mají své dálnice“ a „Na Jerusalem Street“, režie John Harrison). Na motivy první a poslední povídky z Knih krve vznikl pro streamovací platformu Hulu i film Books of Blood (2020, režie Brannon Braga). Podle dvou Barkerových povídek byly natočeny i dva díly televizního seriálu Masters of Horror, jsou to „Haeckel’s Tale“ a „Valerie on the Stairs“ (2006). V současnosti vzniká několik projektů na motivy Hellraisera.

Barkerova tvorba rovněž pronikla do světa počítačových her, vzpomeňme jen Undying nebo Jericho, Barker navrhl sérii akčních figurek Tortured Souls a Infernal Parade (k oběma v letech 2015 a 2017 vydal delší povídku), napsal scénáře k několika komiksovým dílům i sériím a už dlouho vychází komiksové sešity rozvíjející svět Hellraisera.

Jeho autorizovaná biografie z pera Douglase E. Wintera nese název Clive Barker: The Dark Fantastic (2002). Eseje o jeho díle shrnula Sorcha Ní Fhlainn v knize pod názvem Clive Barker: Dark Imaginer (2017).

Jak je vidět, Clive Barker patří k nejplodnějším, nejoriginálnějším a nejvlivnějším autorům fantastiky druhé poloviny 20. století i prvních dekád století jednadvacátého a my jsme velice rádi, že jeho dílo můžeme po určité pauze opět nabídnout českým čtenářům. Věříme také, že on sám, již na prahu sedmdesátky, bude dál tvořit, protože jak sám uvádí, plány má ještě veliké.